Tématický zájezd 2012

Opět jsme se vydali na cestu za poznáním za hranice naší vlasti . Bohužel je  stále méně těch , kteří se chtějí poučit a získat přehled o tom jak to chodí za našimi hranicemi v zařízení obdobných těm v nichž pracujeme . Také zkušenosti a řešení mnohých problémů se při osobním setkání s kolegy podaří získat během společného pobytu. V letošním roce jsme se zaměřili na okolní země – Rakousko, Maďarsko a Slovensko.  Malý autobus s účastníky odstartoval 23.dubna z Prahy a po dálnici se vydal do Brna ,kde přistoupili další 4 účastníci. Poslední dva opozdilci se připojili druhý den ve Vídni kam dora-zili po cestě autem a rychlíkem z Ostravy .



Vídeň
první zastávka naší cesty – hlavní město Rakouska a dříve hlavní město monarchie Rakousko Uherské. Země, které jsme chtěli během zájezdu navštívit byly dříve její součástí. Cílem návštěvy ve Vídni byla po roce opět Albert Schulz Eishalle , kterou jsme v loni viděli  ještě v rozestavěném stavu a jejíž rekonstrukce byla dokončena na podzim roku 2011. Jako průvodce nás provázel opět p. Gerry Hoss společně s vedoucím provozu haly .



Zatímco původní hala, otevřená v roce 1965 , stála 160 mil. Sh., stála rekonstrukce a dostavba v letech 2010-2011 na 40 milionů Euro. Původní hala se rozšířila a také o 8 m zvýšila.    Kapacita haly se zvedla na 7.200 diváků. Nová přístavba rozšířila a zlepšila zázemí jak pro návštěvníky tak i pro sportovce. V podzemí nové budovy vznikly např. garáže pro 700 aut, kam se lze dopravit výtahy přímo ze SKY boxů. SKY boxy jsou pro cca 400 lidí. Roční nájem je cca 1.600 Euro. Hala nabízí také tzv. klubová sedadla s cenou 110 Euro na zápas .



Hosté v těchto prostorách mají nárok na občerstvení 1 hod. pře a 2 hod. po utkání. Pronájem ledové plochy v malé hale vyjde na 1.500 Euro na zápas . Osvětlení v malé a velké hale má intenzitu 1.500 Lx. Ledová plocha ve všech halách je upravována dvěma elektrickými a jednou benzínovou rolbou od fi. Zamboni .

Strojovna pro chlazení všech hal je původní a je osazena dvěma osmiválcovými kompresory Stahl. Chlazení bylo posíleno strojovnou s dvěma deskovými výměníky Alfa Laval a dvěma oběhovými čerpadly Willo , které jsou umístěny v kontejnéru mezi halami. V druhém kontejnéru je umístěn náhradní zdroj el.energie, dieselagregát. Stálou šatnu v této hale mají pouze hokejisté profesionálního hokejového klubu. Ostatní družstva zde mají pouze sklady pro náhradní hokejové potřeby a vlastní vybavení si hráči nosí domů.



Po skončení prohlídky haly nás náš průvodce nasměroval do zábavního parku Prátr , který jsme si prošli . V místní restauraci nám poskytl občerstvení a my jsme zde také povečeřeli. Následně nás doprovodil noční Vídní  do hotelu Merkur , kde jsme se ubytovali.

 

Po úterní snídani z vlastních zdrojů jsme odjeli autobusem k císařskému letnímu sídlu Schonbrunn. Toto sídlo jsme si prohlédli individuálně. Většina zvolila bezplatnou venkovní prohlídku, která nás vedla kolem dětského muzea , dvorní pekárny , zahrady korunního prince, pouštního skleníku, muzea kočárů a ZOO . Během prohlídky jsme vystoupali na vyhlídkovou terasu u tzv. Gloriety.

Zde bylo možno navštívit kavárnu v přízemí nebo vystoupat na horní plošinu z níž byl dokonalý pohled na celé okolí zámku. Našlo ze také několik odvážlivců , kteří za 10 Euro si prohlédli jednu z prohlídkových tras uvnitř zámku . Shlédli representační sály, ale prohlédli si také soukromá apartmá císařského páru, Františka Josefa a Alžběty řečené Sisi. Prohlídku jsme ukončili kolem poledne , kdy se k nám připojili naši ostravští kolegové.Pak již jsme vyrazili po dálnici k cíli našeho druhého dne, Budapešti.

 

Budapešť
-hlavní město Maďarska má více jak 2 miliony obyvatel což představuje skoro 20 % všech obyvatel státu. Třetina města leží v kopcovitém terénu Budína a zbývající 2/3 se rozprostírají v rovinaté nebo málo zvlněné straně Pešti. Nynější prostor města zprvu obývaly keltské kmeny. Po nich následovali Římané, kteří sem přišli v prvním století do prostoru Starého Budína, kde dodnes nacházíme stopy jejich osídlení. Římská provincie zvaná Panonie zde měla civilní centrum Aquincum s 30.000 obyvateli a vojenský tábor jenž byl ještě početnější. Římané pro koupání a také ohřev využili bohaté termální prameny a pro obyvatele sloužili také dva amfiteátry.



Římané byli vytlačeni v době tzv. stěhování národů kmeny Hunů, Ostrogótů a Avarů. Maďaři přišli na toto území v roce 896. Budín byl hlavním městem do roku 1541 , kdy byl dobit Turky, kteří zde vládli 140 let. Největší stavební ruch nastal v městě v období rakousko – uherské monarchie , kdy se stalo druhým hlavním městem. Město je největším lázeňským městem světa protože zde vyvěrá 123 léčivých pramenů s teplotou kolem 40°C . Největší škody utrpělo město za 2.světové války kdy byly zničeny všechny mosty přes Dunaj a na 33.000 budov .
Sem jsme přijeli kolem 16 hod. a narazili na hustý provoz, který jsme dojeli k nové multi-funkční hale Aréna postavené poblíž známého , ale dnes zanedbaného NEP stadionu. Hala stojí na místě na místě původního Sportshárnoku, který vyhořel. Halu provozuje soukromá společnost jíž ji pronajal stát na 25 let . Hokej zde hraje pouze národní mužstvo . V Budapešti však sídlí i profesionální hokejový klub , který však působí v jiné hale.

 

Pro hokejové zápasy má hala kapacitu 8.500 diváků, která se při koncertech rozšiřuje až na 12.500 diváků . Tribuny jsou výsuvné . Za jednou z kratších stran tribuna vůbec není a tento
prostor slouží pro umístění podia při kulturních akcích . Ročně je v hale na 80 koncertů všech možných hudebních žánrů. Stavba haly probíhala v letech 1999 – 2003. Výška haly je 22 m.



Led je udržován 4 plynovými rolbami Zamboni. Intenzita osvětlení je 1.500 Lx a celkový příkon el.energie představuje 2 MW. V hale je 20 SKY boxů jejichž nájem je kolem 40.000 Euro za rok. Podzemní parkoviště je pouze pro 40 aut. V hale nenajdete typickou hokejovou šatnu na jakou jsme zvyklí. Šatny jsou menší takže mnohdy musí používat hokejisté pro svou potřebu šaten více. Arénou nás provázela manažérka haly a vedoucí provozu. Po skončení prohlídky jsme se ubytovali v hotelu Danubius, který na halu přímo navazuje.

Po ubytování mnozí z účastníků zájezdu použili blízkou stanici nového metra k cestě do městského centra. Problémem bylo zakoupení jízdenek z automatu ,ale společným úsilím se i to podařilo vyřešit. Většinou jsme vystoupili u Parlamentu a následně pokračovali pěšky přes most na Budínskou stranu, kde se nachází Hradní vrch. Bohužel větší prohlídce zabránil příchod noci. Někteří však odvážně Hradní vrch ještě v noci prozkoumali. Středeční ráno po snídani jsme opustili hotel a vydali se poznat alespoň jedny termální lázně. Vydali jsme se do termálních lázní Szechenyi, které se nacházejí poblíž známého zábavního Vidamparku. Poblíž je také stálý cirkus. Většina účastníků zájezdu využila této možnosti a relaxace a strávila více jak dvě hodiny v bazénech s různě teplou termální vodou. Bazény a menší bazénky se nacházeli venku, ale i ve vnitřních prostorách klasicistické budovy lázní. Zpestřením pobytu ve vodě byly trysky, které dokázali promasírovat těla koupajících. Bylo to příjemné zpestření pobytu, které se stalo jedním z bodů programu zájezdů.
V odpoledních hodinách jsme pak vyjeli na dálnici abychom absolvovali 400 km přesun na Slovensko do východoslovenské metropole Košice.


Košice
druhé největší město Slovenska má na 240.000 obyvatel a rozprostírá se na obou březích řeky Hornád . Město leží v geografickém styku Košické kotliny a karpatského pohoří Slovenské rudohoří. Na východě město obklopuje hradba sopečných Slánských vrchů. Výhodná poloha u hranic s třemi státy ( Maďarsko , Ukrajina a Polsko ) vedla k rozvoji obchodu a tak se významnou měrou zasloužila o vznik Košic jako kulturního, politického a hospodářského centra východního Slovenska.  Významnou roli hrálo dopravní spojení na trase východ –západ. Město bývá nazýváno také metropolí oceli neboť se zde nachází po válce vybudovaný gigant dnes nazývaný U.S.Steel. Tento gigant se také podílel významnou měrou na vybudování multifunkční haly do níž jsme měli namířeno.



U haly jsme byli uvítáni našim známým p. Kanušťákem a jejím manažérem p.Havrilou. Na halu bylo spotřebováno 3.200 tun oceli a její výstavba spolykala 3,4 miliardy korun . Hala má 18 východů s 22 turnikety. Je tvořena 3 podlažími a její kapacita pro hokejová utkání je 8.735 diváků. Hala je vysoká 34 m a osvětluje ji 136 svítidel 1000 W. Hned vedle haly stojí parkovací dům pro 590 aut. Nevýhodou je chybějící přímý přechod z parkovacího domu do haly. Hlavní hala má plochu o rozměru 60 x 30 m, vedlejší treninková je o 2 m menší. V podzemním podlaží jsou šatny pro sportovce. V podlažích pro návštěvníky je v každém 5 bufetů a při akcích slouží také restaurace pro 250 hostů. V nejvyšším podlaží je umístěno 40 SKY boxů.



Aréna se stavěla relativně dlouhou dobu. Výstavba byla zahájena v roce 1996, v letech 1998 až 2003 pak byla stavba přerušena. V průběhu téhož roku se však začalo opět stavět a hala byla slavnostně otevřena koncem roku 2006. Provozovatelem haly je společnost Aréna, která je občanským sdružením bez dotací. Hokejisté platí za pronájem obou hal 16.000 Euro za měsíc. Veškerý catering haly zajišťuje dceřiná společnost fi.U.S.Steel. Úklid zajišťuje nájemní úklidová firma. Servis jednotlivých technologických zařízení haly provádějí firmy , které tato zařízení instalovaly. Tento servis pak přijde na 4 mil. Euro za rok. Chlazení ledových ploch je nepřímé, jako chladící medium slouží Polar. Ve strojovně jsou 3 pístové kompresory Covasso, 2  jsou šestiválcové a 1 devítiválcový .



V treninkové hale je 212 zářivkových svítidel od fi.Fagerhult, které dávají maximální intenzitu 800 Lx. Tato hala je vysoká 7,5 m a osvětlení lze korigovat od 25 do 100 %. V této hale je pro sportovce 10 šaten , v hlavní hale je šaten 12.  Nájem v hlavní hale pro akce je v rozsahu 7 – 13 tisíc Euro , ale motocros přijde až na 25.000 Euro. Vstupenky na hokej kolem 20 Euro.  Naše prohlídka byla celkem rychlá , neboť v hale vrcholily přípravy večerního koncertu Michala Davida. Přesto jsme prohlédli všechno co jsme chtěli vidět. Po skončení prohlídky jsme odjeli k ubytování do hotelu Roca. Někteří ještě večerní hodiny využili k procházce po městě, ale většina dala přednost hotelovému pokoji nebo restauraci.
Po snídani se za námi ještě přišel rozloučik p.Kanušťák a náš autobus vyrazil směrem k Popradu .

Poprad
Město pod Tatrami s 54.000 obyvatel. Původně slovanské město začali ve 13.století kolonizovat Němci, kteří zde až do století 17. získávali převahu. Nejvýznamnějším mezníkem jeho historie se stal rok 1871 spojený s výstavbou Košicko – bohumínské dráhy . V tomto roce začal rozvoj malého do té doby zaostalého městečka na úkor v té době významnějších měst to-hoto regionu ( Kežmarok,Levoča ). Větší průmysl vznikl až na přelomu 19 a 20 století , kdy zde vznikla vagonka. Město významně profitovalo na rozvoji zimních sportů v oblasti Tater.

Zimní stadion v Popradu vznikl již v roce 1955 a v roce 1959 byl zastřešen. Se vznikem profesionálního hokejového klubu HC Lev Poprad byla hala pro potřeby KHL upravena a získala tak 28 SKY boxů, opraveno bylo zázemí a úpravami prošla ledová plocha. Tyto úpravy přišly na 3 miliony Euro. Nová ledková kostka nad plochou pak přišla na 420.000 Euro.

 

Hala je 18 m vysoká a osvětlení tvoří 68 ks výbojkových svítidel 1000 W od fi. Fagerhult. Ve strojovně jsou 3 šroubové kompresory 109 L Sabroe umístěny v odhlučněných skříních. Chlazení nepřímé s cca 500 kg čpavku a chladícím mediem Colstar. Hokejisté za nájem haly platí. Domácí stojí treninková jednotka 100 Euro , ostatní pak platí 150 Euro. V hale je 14 šaten pro domácí a 4 šatny pro hosty. Vstupní lístkový systém v hale je dílem české firmy IVAR Pardubice. V sousedství haly je umístěn fotbalový stadion na kterém má vzniknout treninkové středisko Slovenského fotbalového svazu za cca 4,5 milionů Euro.
Po prohlídce již směřoval náš autobus po dálnici s krásnou scenérií sluncem zalitých zasněžených vrcholů Tater směrem k našim hranicím. Po cestě jsme si udělali ještě hodinovou zastávku v Žilině, abychom mohli dovést také něco domů.

Čtvrtek jsme příjemně zakončili v penzionu San Marco v Mutěnicích. Společné večeři předcházelo ubytování a ochutnávka vína ve vinném sklepu majitele penzionu . Celkem bylo k ochutnání na 12 vzorků bílého,červené-ho a růžového vína , které se urodilo na místních vinicích . Podle chuti si pak mohl každý objednat víno které mu nejvíc chutnalo . Páteční ranní snídaně nás ještě jednou svedla všechny dohromady, protože po ní odjeli ostravští svým autem přímo do Ostravy. Další vystoupili v Brně a zbytek dorazil  po poledni do Prahy.